ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

BENEŠOV

Okresní město Benešov, se zhruba 16ti tisíci obyvateli, leží ve Středočeském kraji 40 km jihovýchodně od Prahy. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1219. Ve městě funguje průmysl v podobě mlékárny Danone, pekárny Benea, výrobny jeřábů a ocelových konstrukcí Baest nebo pivovaru Ferdinand (založen již roku 1897). Samotné město tvoří dvě katastrální území (Benešov a Úročnice), které jsou ještě rozděleny na 15 místních částí.

6. února 2008 - Masarykovo náměstí v Benešově - Petr (web wikipedia.cz)

V okolí se nachází známý zámek Konopiště postavený pravděpodobně koncem 13. století. Ani samotné město Benešov ale není pro turisty nezajímavým. Jednou z místních vzácností je zvon z roku 1322, objevený v sutinách bývalého minaristického kláštera roku 1799. Přímo na hlavním náměstí v centru se nachází také piaristická kolej s kostelem svaté Anny, zdobená několika latinskými nápisy. Její stavba probíhala v letech 1703 až 1717.

6. února 2008 - Klášter sv. Anny - Petr (web wikipedia.cz)

Železničního spojení se Benešov dočkal 3. září 1871, kdy byl zahájen provoz na trati: Praha – Tábor - Veselí nad Lužnicí. O tři roky později, 8. června 1874, byl zprovozněn navazující úsek: Veselí nad Lužnicí - České Budějovice. Dnes je tato trať rozdělena na dvě, označené čísly 220 (Benešov - České Budějovice) a 221 (Praha - Strančice - Benešov). Obě jsou součástí IV. tranzitního koridoru mezi Německem a Rakouskem. Z Benešova vychází ještě regionální trať číslo 222 v trase: Benešov - Vlašim - Trhový Štěpánov, zprovozněná 15. prosince 1895 (tehdy v podobě: Benešov – Vlašim), resp. 11. října 1902 (Vlašim – Trhový Štěpánov).

30. října 2013 - Nádražní budova v Benešově - Pavel Hypš

Trať: Praha - Benešov se stala součástí příměstské železnice "Esko" začleněné do systému Pražské Integrované Dopravy (PID) a je označena S9. Ve praxi zde integrace jednorázových ani dlouhodobých jízdenek nefunguje, skutečná integrace totiž platí pouze v úseku Praha – Čerčany a zbývající úsek do Benešova jedou již tyto vlaky pod označením S9 pouze kvůli snazší přehlednosti. Integrace do Čerčan s tímto označením funguje od 9. prosince 2007.

30. října 2013 - Jednotka CityElephant na konečné linky S9 "Benešov u Prahy" - Pavel Hypš

25. května 1909 v 10 hodin vyjel místní poštovní autobus na trase vedené z Benešova do Neveklova. Tato linka se stala vůbec první pravidelnou meziměstskou autobusovou linkou ve Středočeském kraji.  Na zavedení dalších linek poštovních autobusů se na benešovsku čekalo až do 20. let. Prokazatelně je, v roce 1936, doloženo provozování zdejších regionálních linek pražským podnikatelem Emanuelem Jungrou. Roku 1939 jezdily od zdejší železniční stanice autobusové linky Československých Státních Drah (ČSD) do Prahy, Votic, Vlašimi (přes Divišov), Maršovic, Chrášťan (přes Václavice), Neveklova (přes Netvořice) a do Jablonné. Většina těchto spojení existuje dodnes.

6. února 2012 - Autobus dálkové linky z Prahy přes Benešov do Jihlavy - Pavel Hypš

Autobusové nádraží v Benešově pochází pravděpodobně z roku 1973 (samotná stavba prokazatelně probíhala ještě koncem roku 1972). Veškeré současné regionální linky jsou k 9. prosinci 2007 začleněny do sytému Středočeské Integrované Dopravy (SID). Již od 1. září 2004 zde existoval jeho předchůdce, tzv. Integrovaný Dopravní Systém Benešovska, spočívající v rozdělení dopravy mezi Benešovem a Vlašimí na 3 tarifní zóny namísto kilometrického tarifu. Provozovatelem regionálních linek se stala ČSAD a její nástupnické organizace (viz níže).

13. prosince 2012 - Autobus regionální linky E16 spojující Benešov s obcí Načeradec stanicuje v Benešově zastávce Pivovar - Pavel Hypš

Až do roku 1973 byly benešovští odkázáni na regionální a dálkové autobusové linky, projíždějící dál přes různé kouty města. Díky neustálému rozvoji silniční dopravy podnikem Československá Státní Automobilová Doprava (ČSAD – uvedený název se používal v období 1950 – 1990) došlo také k zavedení zdejší městské dopravy. O této novince pojednával, v červnu 1973, místní plátek Jiskra: Naší benešovskou veřejnost čekalo počátkem měsíce překvapení. Dne 3. června vyjely na svou první cestu překrásné moderní autobusy místní dopravy, aby na dvou trasách o celkové délce 11 km křižovaly naše město a pomocí 26 zastávek umožnily veřejnosti spojení s odlehlými částmi našeho města. Město dostává tak do vínku vymoženost, po které se dlouho volalo a věříme, že občané ji plně využijí“.

12. března 2008 - Karosa B732 na konečné linky číslo 1 v Poměnicích - Adam Fogl (web wikipedia.cz)

První, celodenně provozovaná (v pracovní dny a v sobotu pouze od 6.30 h do 13.30 h) linka byla trasovaná v podobě: Benešov, U jatek – železniční stanice – Poměnice a druhá, provozovaná pouze v pracovní dny: Benešov, skl. plynu – železniční stanice – Konopiště. Jízdní řád z roku 1974 uvádí tento, již samoobslužný, provoz pod číselným označením 12270.

23. června 2003 - Městská Karosa B732 odstavená na autobusovém stanovišti - Zdeněk Liška

Později, ve druhé polovině 70. let, prokazatelně v roce 1979, k výše uvedeným přibyla třetí linka: Benešov, aut. nádr. (aut. stanoviště) - Pod pivovarem – Černý Les, provozovaná pouze v pracovní dny od 5.50 h do 18.50 h. V roce 1984 dochází k úpravám linkového vedení a to následovně: linka číslo 1 je vedena v trase: Černý Les – U jatek – Hrázského – Gymnasium – Žel. stanice – Nemocnice – Poměnice (provoz v pracovní dny od 5.20 h do 18.40 h, ve dnech pracovního volna od 6.48 h do 10.35 h; již za rok dochází k další drobné úpravě trasy); číslo 2: Spořilov – Náměstí – Žel. stanice – Konopiště – Pekárny – Technometra (provoz jen v pracovní dny; již za rok dochází k drobné úpravě trasy spočívající v ukončení v konečné zastávce Spořilov II, mateřská škola) a číslo 3: Žel. stanice – Pod pivovarem – Černý Les (provoz jen v pracovní dny), která je zanedlouho (1986) upravena do podoby: Spořilov II, mateřská škola – Žel. stanice – Pivovar (sídliště) – Černý Les. V roce 1989 je u „jedničky“ a „dvojky“ uváděn omezený provoz ve dnech pracovního volna a pracovního klidu a rok poté jsou jednotlivé linky přečíslovány na 12271 – 12273 (linky číslo 1 – 3 v uvedeném pořadí), ovšem celý městský provoz je zveřejněn i nadále pod souhrnným číslem 12270.

13. prosince 2012 - Mecedes-Benz Conecto na městské dopravě poblíž zastávky Pražská - Zdeněk Liška

V roce 1991 jsou z jízdního řádu patrné drobné úpravy u linek číslo 1 a 2. „Jednička“ tedy měla trasu: Černý les – SOU – Konečná stanice – U jatek – Zapova – Táborská kasárna – žel. st. - Nemocnice – ČSAD – Poměnice – Staviva a „dvojka“: Spořilov II,MŠ – sklad plynu – Pražská – žel. st. - Mydlářka – Konopiště – Pekárny – Mariánovice – Hydraulika. V následujícím roce jezdily všechny tři linky pouze v pracovní dny. Ze zcela nepochopitelného důvodu se od roku 1993 (knižní jízdní řád platný pro období 1993 – 1994) provozy městských doprav bývalé ČSAD nevyskytují v dalších knižních jízdních řádech z 90. let. Jisté však je, že byla linka číslo 3 zrušena ještě před rokem 2000. Provozovatelem benešovské městské a regionální dopravy se stal místní dopravní závod ČSAD 114 Benešov. Po rozpadu státních podniků ČSAD, v roce 1990, fungoval dále dopravce ve formě státního podniku. Až v letech 1993 – 1994 došlo k transformaci na akciovou společnost a v roce 2000 se stal členem koncernu ICOM Transport.

6. února 2012 - Mercedes-Benz Conecto na lince číslo 1 na autobusovém stanovišti - Pavel Hypš

Linky Benešovské městské dopravy prošly drobnými úpravami a nyní jsou provozovány pouze ve všední dny několika spoji v různých variantách tras. Zřejmě od roku 1995 jsou také označeny šestimístnými licenčními čísly. Dnes se s nimi můžeme setkat v podobě: číslo 1 (licenční číslo 205 001) Kaufland – konečná stanice – u jatek – Zapova – aut. st. - Kaufland – Poměnice a číslo 2 (205 002) Plavecký stadion – Černý les – pekárny – aut. st. - Pražská – Spořilov II–MŠ. Až do nedávna v této městské dopravě fungovalo Mechanické Odbavování Cestujících (MOC), což byl  systém obdobný samoobslužnému provozu. Městská doprava je součástí systému Středočeské integrované dopravy, avšak pouze pro držitele čipové karty s nahranou zónou číslo 67. V případě koupě papírové jízdenky se setkáte s jednou jedinou, a to nepřestupní v hodnotě 10 korun. Vozový park se skládal z různých typů autobusů, protože několik spojů bývalo zajištěno přejezdy z regionálních linek. Z městských autobusů uvádíme modely Karosa ŠM 11, Karosa B731 a B732. V novodobé historii brázdí město dva městské vozy Mercedes Conecto.

13. prosince 2012 - Linková verze autobusu Mercedes-Benz Conecto se zřídka objevuje i na městské dopravě - Zdeněk Liška

Závěrem lze říci, že benešovský městský provoz prošel svým největším rozvojem v první dekádě a poté byl jen upravován. Po rozpadu ČSAD se projevuje, že je spíše pouze udržován bez dalších významných změn. Bohužel o této skutečnosti svědčí fakt, že autobusy jezdí poloprázdné či zcela prázdné... V článku nejsou záměrně použity informace z jiných dopravních internetových stránek nebo z literatury, aby nedošlo k dalšímu šíření neověřených informací. Zároveň jsou použity i některé výrazy v rozporu s platnými pravidly českého pravopisu (např. Žel. st. x žel. st.), což je dáno opisováním doslovných výrazů z dobových knižních jízdních řádů.

13. prosince 2012 - Setkání městského Mercedesu Conecto a SORu C9.5 armády České republiky v obratišti Plavecký stadion - Pavel Hypš

Autor: Zdeněk Liška, spolupráce Pavel Hypš a Jiří Vařečka
Zdroje: Knižní jízdní řády ČSAD pro Středočeský kraj z vybraných let, článek z regionálního tisku Jiskra, web Icomtransport.cz,
web idos.cz, web wikipedia.cz (Středočeská integrovaná doprava, Benešov), web ropid.cz, web zelapage.cz (Popisy tratí), poznatky autora
Poslední aktualizace: 3. prosince 2013

TOPlist
aktualizováno: 13.06.2017 18:26:49