ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

223

Autobusová linka Pražské Integrované Dopravy (PID) nesoucí číslo 223 zajišťuje dopravní obsluhu Horních Počernic od roku 1978. Za dobu své existence prošla několika úpravami trasy, většinou vyvolanými výstavbou podzemní dráhy – metra. Tímto článkem si přiblížíme její 35 letou historii.

28. prosince 1987 - Karosa ŠL11 na konečné linky 223 Černý Most (dnes Lehovec) - Jan Arazim

Přesto, že se Horní Počernice staly součástí hlavního města už v roce 1974, zavedl do této lokality pražský Dopravní podnik své autobusové linky až v roce 1978. Předtím sem zajížděly autobusy ČSAD (Československá Státní Automobilová Doprava – tento název používán v období 1950 – 1990) vypravované na tehdejší Městskou dopravu Praha – Praha-Horní Počernice. O tomto městském provozu pojednává článek s obdobnou autobusovou linkou, číslo 221. Dne 29. května 1978 došlo k zavedení městské autobusové linky číslo 223 s celotýdenním provozem v trase: Hloubětín, Černý Most (nyní Lehovec) – Rajská zahrada – Chvaly, náměstí – Khodlova – Jeřická – Běluňská – Chodovická – Horní Počernice, Komárovská. V této podobě setrvala až do roku 1990. Když byl uveden1) do provozu úsek metra II. B (Florenc – Českomoravská), došlo od 23. listopadu 1990 k výraznému prodloužení trasy: Českomoravská – Harfa – Kbelská – Černý Most (nyní Lehovec) – Chvaly, náměstí – Khodlova – Jeřická – Běluňská – Chodovická – Horní Počernice, Komárovská. Mezi říjnem 1991 a lednem 19942) byla trasa dál upravena tak, že „dvěstědvacettrojka“ nově jezdila Kolbenovou ulicí namísto dosavadní Poděbradské. Současně došlo i ke zkrácení a její trasa vypadala v lednu 1994 takto: Českomoravská – Špitálská – ČKD Elektrotechnika (nyní Poštovská) – ČKD Trakce (nyní Kolbenova) – Nový Hloubětín – Svatojánská – Chlumecká – Chvaly – Jeřická – Běluňská.

27. srpna 2005 - Autobus Karosa B931 ev. č. 7264 u zastávky Jeřická - Roman Vanka (web citybus.cz)

Při zprovoznění3) metra B na Černý Most, koncem roku 1998, došlo k reorganizaci linkového vedení pražské městské hromadné dopravy, což se dotklo i námi popisované linky. Právě v listopadu 1998 měla trasa linky číslo 223 podobu: Černý Most – Chvaly – Jeřická – Běluňská. Od 10. června 2001 byl změněn název konečné Běluňská na Horní Počernice, aby k 30. červnu 2007 mohlo dojít k další změně názvu této konečné zastávky - Ratibořická. V daném období zůstala trasa stále stejná. K její dosud poslední úpravě došlo 12. prosince 2010, kdy je prodloužena do současného stavu: Ratibořická – Chvaly – Černý Most – Generála Janouška – Kyje – Za Horou – Perlit – Tiskařská – Depo Hostivař. Touto úpravou nahradila autobusové linky číslo 190 a 208. Na autobusové lince číslo 223 byl (a je) od svého vzniku stanoven celotýdenní rozsah provozu.

4. února 2008 - Karosa B732 zapůjčená od DP Teplice na konečné linky číslo 223 Černý Most - Zdeněk Liška

Dopravcem se stala, od zavedení „dvěstědvacettrojky“ do cca první poloviny 90. let, ČSAD dopravní závod 101 Praha-Klíčov. Údajně zde v 90. letech měl jezdit další dopravce, firma Fedos, ovšem kvůli špatnému technickému stavu autobusů a s tím souvisejícím neplněním spojů se provozu ujal pražský Dopravní podnik. Od 1. prosince 2005 začala linku číslo 223 provozovat firma Hotliner, jejíž část (autobusy včetně licencí pro provoz PID) byla k 31. prosinci 2006 prodána nadnárodní společnosti Connex Praha s. r. o. V červenci 2008 byl Connex Praha s. r. o. prodán jiné nadnárodní společnosti a to Veolia Transport, která se stala prodejem, od 29. června 2013, součástí koncernu Arriva. Po celou dobu své existence jezdily na „dvěstědvacettrojce“ většinou autobusy standardní délky. Nízkopodlažní vozy se na lince vyskytovaly zřejmě již okolo roku 2000, ale garantované spoje byly zavedeny až v prosinci 2005. Od 11. prosince 2011 je provoz řešen kombinací autobusů standardní délky a kloubových vozů zajišťujících pouze několik vybraných spojů.

10. listopadu 2013 - SOR NB12 ev. č. 1253 na lince číslo 223 v terminálu Černý Most - Martin Chour

Poznámky k textu:

1) Úsek metra II. B (Florenc – Českomoravská) byl uveden do provozu 22. listopadu 1990. Změny v povrchové dopravě vstoupily v platnost o den později.

2) Přesné datum se autorovi nepodařilo získat.

3) Úsek metra Českomoravská – Černý Most byl uveden do provozu 8. listopadu 1998.

Autor: Martin Chour
Poděkování patří Pavlu Hypšovi a Janu Arazimovi za poskytnutí fotografií, dále také Zdeňku Liškovi za spolupráci při sestavování textu.

Zdroje: Pražský dopravní zeměpis svazek 1 obce připojené ku Praze v roce 1974 (Prošek F., Fojtík P.), 30 let pražského metra (Fojtík P.), Knižní jízdní řády PID a mapy města z vybraných let, web ropid.cz
Poslední aktualizace: 24. listopadu 2013

 

                               

TOPlist
aktualizováno: 05.12.2017 22:14:07