ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

221

S autobusovou linkou Pražské Integrované Dopravy (PID) označenou číslem 221 se setkáváme v severovýchodní části hlavního města už od roku 1978, kdy byla tehdejší Městská doprava Praha – Praha, Horní Počernice začleněna do systému pražské městské hromadné dopravy. Do té doby spadal provoz pod ČSAD (Československá Státní Automobilová Doprava – tento název byl používán v období 1950 – 1990). V tomto článku se seznámíme jednak s historií uvedené městské dopravy, ale také s vývojem a zajímavostmi „dvěstědvacetjedničky“.

28. července 2011 - Karosa B932 ev. č. 1098 "komínek" na konečné linky 221 Čertousy - Pavel Hypš

Již v 50. letech byla ČSAD zavedena autobusová linka, s celotýdenním provozem spojující Prahu s Horními Počernicemi. V knižním jízdním řádu ČSAD z léta 1956 se, pod označením 01015, uvádí v trase: Praha II., Na Florenci, autob. nádr. - Praha-Hloubětín, k. st. el. dr. č. 5 – Chvaly, Na růžku – Svépravice – Horní Počernice, nádr. - Horní Počernice, Na Kovárně, přičemž přes Svépravice jezdily jen vybrané spoje a některé zde dokonce i končily/začínaly. O tři roky později se z varianty spojů do Svépravic stala samostatná linka, rovněž s celotýdenním provozem. Současně lze obě linky vidět pod jiným označením: 01015A (Horní Počernice – Praha) a 01015B (Svépravice – Praha). Autobusové linky ČSAD, které měly v označení písmeno abecedy značily zpravidla tzv. „druhé větve“ kmenové linky. V praxi šlo o různé varianty tras a spojů kmenové linky. V období 1960 – 1962 byl zaveden název Místní doprava z Horních Počernic a Svépravic. Nově se obě „druhé větve“, jejichž trasy zůstaly nezměněné, uváděly také pod souhrnným číslem 01015.

1962 - Stručný výpis linek místní dopravy z Horních Počernic a Svépravic ve středočeských knižních jízdních řádech

V 60. letech ještě došlo k dalším úpravám této městské dopravy. Prokazatelně v knižním jízdním řádu platném od 22. května 1966 do 27. května 1967 se uvádí tři linky: 01015 (Praha – Horní Počernice), 01015A (Praha – Svépravice) a 01015B (Horní Počernice, ZVK – Běchovice, obec) s provozem pouze v pracovní dny – tehdy i o sobotách byla-li pracovním dnem. Naproti tomu není použit souhrnný název městského provozu. V knižním jízdním řádu ČSAD z roku 1969 lze nalézt pod označením 01015 Městskou dopravu Praha – Horní Počernice se dvěma linkami : č. 1: Praha-Hloubětín, k. st. el. dr. 5 – Horní Počernice, Chvaly, nám. - Horní Počernice, žel. st. - Horní Počernice, Na Kovárně a č. 2: Praha-Hloubětín k. st. el. dr. 5 – Horní Počernice, Chvaly, nám. - Horní Počernice, Svépravice – Horní Počernice, Svépravice, ZVK. Obě linky jezdily v celotýdenním rozsahu provozu. „Druhá větev“ označená 01015B (Horní Počernice, Svépravice, ZVK – Běchovice, obec) zůstala, až na změnu názvů zastávek, prakticky stejná. Ke zkrácení tras obou linek do Hloubětína, souhrnně označených číslem 01015, došlo v období 1966 – 1969.

31. srpna 2002 - Karosa B932E ev. č. 1097 na povodňové konečné linky 221 Lehovec - Zdeněk Liška

Rozšíření zdejší městské dopravy dokazuje knižní jízdní řád z roku 1971, v němž jsou pod číslem 01015 uvedeny tři linky - číslo 1: Praha-Hloubětín, k. st. el. dr. 5 – Horní Počernice, Chvaly, nám. - Horní Počernice, žel. st. - Horní Počernice, Na kovárně, číslo 2: Praha-Hloubětín, k. st. el. dr. 5 – Horní Počernice, Chvaly, nám. - Horní Počernice, Svépravice – Horní Počernice, Svépravice, ZVK a konečně polookružní linka číslo 3: Praha-Hloubětín, k. st. el. dr. 5 – Horní Počernice, Chvaly, nám. - Horní Počernice, sídliště – Horní Počernice, Chvaly, nám. - Praha-Hloubětín, k. st. el. dr. 5. Autobusové linky číslo 1 a 2 měly stanoven celotýdenní rozsah provozu, číslo 3 jezdila pouze v pracovní dny (pondělí – pátek) a jen v přepravních špičkách. Díky uvedeným úpravám byla, mezi léty 1969 až 1971, zrušena „druhá větev“ označená 01015B. Po celoplošném přečíslování autobusových linek ČSAD, v roce 1972, byl celý městský provoz označen číslem 10150. Zde je nutné připomenout, že roku 1974 došlo k připojení Horních Počernic ku Praze, což ovlivnilo názvy zastávek. V první polovině 70. let, prokazatelně v roce 1974 existovala i čtvrtá linka a zároveň byl v námi popisované městské dopravě zaveden samoobslužný provoz, tzn. bez průvodčího. Trasy a rozsah provozu jednotlivých linek je patrný z níže umístěného jízdního řádu právě z roku 1974.

1974 - Linky městské dopravy Praha - Horní Počernice

V podobě z roku 1974, ale s drobnými úpravami setrvala Městská doprava Praha – Praha-Horní Počernice až do svého zániku, resp. do převzetí Dopravním podnikem, který zde zavedl v roce 1978 autobusové linky číslo 221, 222 a 223. Ohledně ukončení v pražském Hloubětíně je na místě vysvětlení, kde vlastně které obratiště bylo. Tedy Praha-Hloubětín se nacházelo přibližně v místech dnešní tramvajové smyčky Starý Hloubětín a Praha-Nový Hloubětín zhruba v prostoru dnešní křižovatky Kbelská x Kolbenova. K 30. červnu 1976 byla uvedena do provozu tramvajová trať Hloubětín (nyní Starý Hloubětín) – Černý Most (nyní Lehovec) a zřejmě k témuž datu byly všechny čtyři autobusové linky ukončeny v konečné Černý Most. Provozovatelem se stala ČSAD dopravní závod 101 Praha-Karlín (do roku 1970) a po roce 1970 byly autobusy vypravovány z nově vybudovaného závodu ČSAD 101 Praha-Klíčov.

5. července 1995 - Setkání autobusů počernických linek na jejich společné konečné Českomoravská - Roman Vanka (web citybus.cz)

Nyní se dostáváme k samotné historii autobusové linky číslo 221, která byla zavedena 29. května 1978 v trase: Hloubětín, Černý Most (nyní Lehovec) – Rajská zahrada – Chvaly, náměstí – Horní Počernice, nádraží – Horní Počernice, Na Kovárně. Rozsah provozu byl opět celotýdenní. Svou trasou tak vzešla z původní linky číslo 1 Městské dopravy Praha – Praha-Horní Počernice. V této podobě setrvala až do roku 1990. Při prodloužení1) trasy metra B na Českomoravskou, byla „dvěstědvacetjednička“, od 23. listopadu 1990, prodloužena a upravena do podoby: Českomoravská – Harfa – Kbelská – Černý Most (nyní Lehovec) – Chvaly – Horní Počernice, nádraží – Horní Počernice, Na Kovárně. Mezi lednem 1994 až květnem 19952) byla trasa prodloužena ze stávající konečné Na Kovárně přes zastávku Bártlova do konečné Čertousy. Z důvodu zavedení autobusové linky PID číslo 323, k 21. červenci 1997, která jezdila přes Horní Počernice do Radonic, došlo na lince číslo 221 k omezení provozu. Koncem roku 19983) přišlo prodloužení metra B na Černý Most, kde byl vybudován nový terminál autobusové dopravy. V této souvislosti nastaly významné změny v linkovém vedení pražské městské dopravy. Trasa „dvěstědvacetjedničky“ se tak dostala do zkrácené (a současné) podoby: Černý Most – Chvaly – Nádraží Horní Počernice – Na Kovárně – Čertousy. Při ničivých povodních v roce 2002 došlo k omezení provozu metra. Náhradní dopravu také tvořily autobusové linky, přičemž od 14. srpna 2002 je trasa (nejen) linky číslo 221 dočasně prodloužena z Černého Mostu ke konečné tramvaje Lehovec. Toto prodloužení bylo zrušeno až k 15. březnu 2003. Od té doby na „dvěstědvacetjedničce“ zatím nedošlo k žádné významnější úpravě trasy. Garantované nízkopodlažní spoje se zde objevují až od 11. prosince 2005.

24. října 2006 - Karosa B732 ev. č. 1089 na lince číslo 221 v terminálu Černý Most - Zdeněk Liška

Na tehdejší Městskou dopravu Praha – Horní Počernice byly vypravovány autobusy standardní délky v linkovém či městském provedení (typy Škoda 706 RO, Škoda 706 RTO, Karosa ŠL 11, Karosa ŠM 11). V 70. letech se zde objevily také maďarské kloubové vozy Ikarus 280. Zajímavostí byl, počátkem 60. let, zkušební provoz prvního československého kloubového autobusu Škoda 706 RTO – K. I přes to, že v roce 1978 došlo ke zřízení autobusových linek číslo 221 – 223, zůstala i nadále provozovatelem ČSAD dopravní závod 101 Praha-Klíčov a to až do cca první poloviny 90. let. Poté se na provozu údajně měl podílet soukromý dopravce Fedos, ale kvůli špatnému technickému stavu autobusů a tím i nedodržování spojů na „dvěstědvacetjedničce“ přestal jezdit. Dalším dopravcem se stal pražský Dopravní podnik, který zde jezdil do 31. května 2002. Od 1. června 2002 začala linku provozovat firma Hotliner. Ta zde setrvala do 31. prosince 2006, protože byla její část (autobusy včetně licencí na provoz linek PID) prodána nadnárodní společnosti Connex Praha s. r. o. Během roku 2008 došlo k odkoupení Connexu další společností – Veolia Transport Praha, která byla od 29. června 2013 prodána nadnárodnímu koncernu Arriva. Během éry uvedených dopravců se na lince číslo 221 vystřídalo mnoho typů autobusů standardní délky, z těch známějších jmenujme Karosy řad 7xx a 9xx nebo Mercedes Citaro.

7. července 2008 - V letech 2008 až 2009 se podílel na lince číslo 221 smluvně i dopravce Stenbus - Pavel Hypš

Závěrem je třeba podotknout, že se v textu objevují doslovně opisované názvy zastávek, jež mohou být v rozporu s platnými pravidly českého pravopisu. Je to dáno vývojem názvů zastávek a zpracováním dobových jízdních řádů. V současné době začíná ubývat spojů „dvěstědvacetjedničky“, a to především kvůli rozšiřování provozu na stávajících autobusových linkách PID číslo 220 nebo 353.

10. listopadu 2013 - SOR C10.5 v nástupní zastávce linky číslo 221 Černý Most - Martin Chour

Poznámky:

1) Úsek metra II. B (Florenc – Českomoravská) byl uveden do provozu 22. listopadu 1990. Změny v povrchové dopravě vstoupily v platnost o den později.

2) Přesné datum se autorovi nepodařilo získat.

3) Úsek metra B Českomoravská – Černý Most byl uveden do provozu 8. listopadu 1998.

Vysvětlivka k textu:

k. st. el. dr. 5 = konečná stanice elektrické dráhy (tramvaje) číslo 5

 

Autor: Martin Chour
Poděkování patří Pavlu Hypšovi a Zdeňku Liškovi za spolupráci při sestavování textu.

Zdroje: Dobové knižní jízdní řády ČSAD pro Středočeský/Pražský kraj z let 1956, 1959 – 1960, 1960 – 1961, 1962 – 1963, 1966 – 1967, 1969 – 1970, 1971 – 1972, 1974 – 1975, 1976 – 1977, Jízdní řády PID z vybraných let, Pražský dopravní zeměpis svazek 1 obce připojené ku Praze v roce 1974 (Prošek F., Fojtík P.), 30 let pražského metra (Fojtík P.), web ropid.cz
Poslední aktualizace: 24. listopadu 2013

                           

TOPlist
aktualizováno: 13.06.2017 18:26:49