ipt type="text/javascript" src="js/lightbox.js">

120

Se současnou autobusovou linkou označenou číslem 120 (a jejími předchůdkyněmi) se v historii pražské městské hromadné dopravy setkáváme už po páté. Jejímu rušení vždy předcházelo zavedení nového dopravního prostředku a v jednom případě také prodloužení stávající autobusové linky. Poslední zrušení bylo vyvoláno rozšířením sítě metra, ovšem záhy na to je „stodvacítka“ znovu zavedena a paradoxně slouží jako napaječová linka pro obsluhu barrandovského sídliště.

7. září 2012 – Autobus Karosa B731 v zastávce Hlubočepy – Pavel Hypš

Již 23. února 1931 zkušebně zavedly pražské Elektrické podniky (EP – předchůdce Dopravního podniku) autobusovou linku vedenou v trase: Libeň, Prosecká silnice – Prosecká kolonie. Tato linka byla provozovaná pouze ve špičkách pracovních dnů a v neděli odpoledne. Zanedlouho, 22. dubna 1931, je označena písmenem O. V této podobě setrvala do 22. listopadu 1942 kdy byl, vlivem válečných událostí, omezen rozsah provozu pouze na špičky všedních dnů. Dlouhodobé zrušení provozu „óčka“ přichází 27. září 1943, aby 25. června 1945 mohlo dojít k jeho opětovnému obnovení. Až v roce 1947 je trasa upravena a dvakrát prodloužena. Nejprve nově obsluhuje zastávky Kelerka a Klíčovská a zároveň vede k letňanskému Letovu. Tyto úpravy trasy vstoupily v platnost 7. dubna. Od 2. května je linka prodloužena z Letova dál do konečné Čakovice, Avia. K 13. listopadu dochází k rozšíření provozu na denní, resp. celotýdenní. V důsledku komunikačních úprav je, od 16. června 1949 do 31. října 1949, trasa upravena do podoby: Střelničná – Letňanská – Letov – Avia. Při reorganizaci linkového vedení pražské městské dopravy, uskutečněné k 31. prosinci 1951, dostává „óčko“ nové číselné označení 120. Poprvé je „stodvacítka“ zrušena 24. srpna 1952, kdy ji nahrazuje trolejbusová linka číslo 58.

Ve výřezu ze schématu linkového vedení z roku 1948 je patrná trasa a rozmístění zastávek městské autobusové linky O - Archiv DP

K druhému zavedení linky číslo 120, vedené v trase: Spořilov – Chodovec – Chodov, došlo 3. ledna 1954, kdy nahradila část spojů autobusové linky ČSAD (Československá automobilová doprava – tento název používán v období 1949 – 1950; Československá státní automobilová doprava - 1950 – 1990) číslo 010611). V této podobě setrvala až do 15. července 1963, protože došlo k prodloužení stávající autobusové linky číslo 121 a tím pádem mohla být „stodvacítka“ zrušena. Zanedlouho, od 5. října 1964, se dostává znovu na scénu tentokrát v trase: Chodovská – Spořilov – Chodov, přičemž má rozsah provozu stanoven na denní a noční. V úseku Spořilov – Chodov jezdily pouze vybrané spoje. Takto zavedená linka současně sloužila jako náhradní doprava za tramvaje ve vyloučeném úseku Chodovská – Spořilov, a zároveň nahradila autobusovou linku číslo 121. Po obnovení tramvajové dopravy na Spořilov, dochází 4. července 1966, ke zrušení „stodvacítky“. V této souvislosti je znovu zavedena autobusová linka číslo 121.

Karosa ŠM 11 ev. č. 5153 vypravená na linku 220 projíždí Resslovou ulicí v první polovině 70. let - Archiv DP

Po čtvrté se v Praze s autobusovou linkou číslo 120 setkáváme od 7. listopadu 1967, kdy je slavnostně zahájen provoz na „překryvné“ nebo chcete–li „rychlíkové“ lince vedené v trase: Petřiny – Motol – Anděl – Šumavská – Nákladové nádraží – Žižkov – Jarov. Pravidelný provoz začal následující den, tzn. 8. listopadu 1967. Dne 1. února 1971 došlo k přečíslování všech „překryvných“ linek zvýšením původního čísla o 100, tudíž je „stodvacítka“ nově označena číslem 220.

Ukázka trasy autobusové linky číslo 220 z dobového materiálu „DOPRAVNÍ SITUACE PRAHA“ z roku 1972 - sbírka Pavel Hypš

Významnou událostí v síti v pražské dopravě se stalo zprovoznění prvního úseku metra mezi stanicemi Sokolovská (nyní Florenc) – Kačerov od 9. května 1974. K uvedenému datu je zrušena „překryvná“ síť autobusových linek, a proto „dvěstědvacítka“ získává své původní označení (tj. 120). Současně dochází v síti pražské městské dopravy ke sjednocení tarifu. Z důvodu návaznosti „stodvacítky“ na metro dochází, rovněž k 9. květnu 1974, k úpravě trasy v centru města, kdy z Anděla vede na Karlovo náměstí, přes I. P. Pavlova na Šumavskou a dále na Jarov. Od 14. dubna 1978 je z Jarova prodloužena do konečné Spojovací. Omezení rozsahu provozu na špičky pracovních dnů nastává, z úsporných důvodů, k 1. září 1980 a zanedlouho (od 20. prosince 1980) je trasa zkrácena do podoby: Petřiny – Náměstí Míru. Toto zkrácení bylo vyvoláno prodloužením metra A do stanice Želivského. Další úprava trasy přichází od 1. srpna 1984, kdy „stodvacítka“ obsluhuje zastávky Jinonická (ve směru Náměstí Míru), Klamovka (ve směru Petřiny), přes Kartouzskou ulici se dostává do zastávky S. M. Kirova2) a přes Jiráskův most pokračuje dál na Náměstí Míru. Po zprovoznění prvního úseku metra B (Smíchovské nádraží – Sokolovská, nyní Florenc) dochází k 1. listopadu 1985 ke zrušení autobusové linky číslo 120.

Jízdní řád znovu zavedené autobusové linky číslo 120 z dobového materiálu vydanému, v roce 1985, k otevření úseku metra I. B - sbírka Pavel Hypš

Naposledy, již po páté, dochází k zavedení „stodvacítky“ 3. listopadu 1985, tentokrát s denním provozem, v trase: Smíchovské nádraží – Sídliště Barrandov – Klukovice. Od 4. března 1989 je linka v oblasti Barrandova nově vedena úsekem Geologická – Chaplinovo náměstí – Klukovická. Další změna trasy, související s lepší dopravní obslužností Hlubočep, přichází od 11. ledna 1992, kdy je linka číslo 120 vedena úsekem (Smíchovské nádraží) - Lihovar - Hlubočepy – Slivenecká – Geologická (pouze ve směru do Klukovic) – Chaplinovo nám. K 10. srpnu 1993 přibývá mezi Chaplinovým náměstím a Sliveneckou další zastávka, Högerova, obsluhovaná pouze ve směru na Smíchovské nádraží. Při zavedení autobusové linky číslo 126 dochází u „stodvacítky“ od 1. září 1994 k úpravě trasy do podoby: Na Knížecí – Křížová – Zlíchov – Chaplinovo nám. - Klukovice.

27. června 2007 – Karosa B731 v nástupní zastávce linky číslo 120 Na Knížecí – Pavel Hypš

V poslední uvedené podobě setrvala autobusová linka číslo 120 až do konce srpna 2012. Následně přišla výrazná změna linkového vedení pražské městské dopravy, při níž jsou autobusové linky číslo 104 a 120 sloučeny do jedné, a tak má „stodvacítka“ od 1. září 2012 trasu: Na Knížecí – Poliklinika Barrandov – Nový Slivenec – Slivenec – Lochkov – Pod Lochkovem (sem směřují  pouze spoje zde ukončené) – Cementárna Radotín – Nádraží Radotín. V úseku Lochkov – Nádraží Radotín jezdí pouze vybrané spoje.

29. června 2007 – Autobus Karosa B951 vyjíždí ze zastávky Chaplinovo náměstí – Pavel Hypš

Po celou dobu existence linky číslo 120 (a jejích předchůdkyň) na ni jsou vypravovány autobusy standardní délky (včetně nízkopodlažních). Od prvního únorového víkendu 2011 (konkrétně 5. - 6. února) se na linkách 120 a 104 objevily také midibusy SOR BN 8,5 vypravované řepskými garážemi. Jejich provoz skončil již 6. března 2011.

5. dubna 2008 – Karosa Citybus v nástupní zastávce linky 120 Na Knížecí – Pavel Hypš

Závěrem lze tvrdit, že „stodvacítka“ měla oproti mnohým jiným pražským autobusovým linkám velmi pestrou a rozmanitou historii. Zajímavostí ovšem zůstává fakt, že i přes několikeré zrušení se označení autobusové linky číslem 120 udrželo až do dnešních dnů.

3. září 2012 – Autobus SOR NB12 v zastávce linky číslo 120 Chaplinovo náměstí – Pavel Hypš

Poznámky k textu:

1) Autobusová linka ČSAD číslo 01061 měla v knižním jízdním řádu z léta 1956 trasu: „Praha-Vršovice k. st. el. dr. 1, 20 – Praha-Spořilov, k. st. el. dr. 19 – Chodov u lékárny – (Újezd) – Průhonice“. Pravděpodobně před vznikem „stodvacítky“ zajížděly vybrané spoje také na Chodovec. Bližší podrobnosti se autorovi nepodařilo získat.

2) Zastávky S. M. Kirova se nacházely v dnešních ulicích Matoušova (směr Náměstí Míru) a V botanice (směr Petřiny).

Autor: Zdeněk Liška
Zdroje: Chronologie linky 120 (Sto let ve službách města - P. Fojtík, M. Jílková, F. Prošek), web ropid.cz
Poslední aktualizace: 6. listopadu 2013
Revize údajů: 26. března 2015

TOPlist
aktualizováno: 16.08.2017 11:25:51